Synurbinní druhy obratlovců a jejich ochrana.
S rozvojem stavební činnosti a obchodu vzniklo v posledních letech velké množství staveb ve volné krajině, často mimo stávající hranice obcí. Průmyslové zóny s velkokapacitními skladovými halami a dopravní infrastrukturou, nové pozemní komunikace a rozsáhlé obytné satelity v současné době silně zasáhly volnou krajinu a ovlivnily kvalitativní stav celých ekosystémů. Rostliny a především živočichové na tyto rychlé, zásadní a nevratné změny prostředí nestačí reagovat a přizpůsobovat se jim. Adaptabilita druhů je z etologických hledisek různá, takže je možné u některých z nich stále častěji zaznamenávat synantropní a synurbinní tendence, neboli vazby na lidská sídla, či přímo na stavební objekty.
Mezi nejvýraznější taxony, které takové tendence projevují, patří ptáci (Aves) a některé skupiny savců (Mammalia), především z řádu Letounů (Chiroptera). Obsazování lidských staveb ptáky nebo netopýry představuje stále gradující a obtížně řešitelný problém. Nejen průmyslové, ale i obytné stavby se čím dál častěji stávají biotopem zástupců takových druhů, které lidské prostředí a stavby v minulosti nikdy nevyužívaly. Typickým příkladem je sojka obecná (Garrulus glandarius), která byla vždy výhradním obyvatelem lesů a kterou dnes není výjimkou pozorovat v aglomeracích panelových sídlišť nebo na omezených plochách zeleně v satelitních zástavbách.
Některé druhy si dokonce vybraly stavební objekty ke svému rozmnožování a právě zde nastává již zmíněný problém. Jelikož stavby nejsou určené ke hnízdění ptáků nebo k rozmnožování, či úkrytu netopýrů, většina vlastníků a uživatelů těchto nemovitostí jejich přítomnost, byť jen dočasnou, zcela zásadně odmítá. Vrcholem problému je pak skutečnost, že celá řada takových živočichů podléhá zákonné ochraně. Jinými slovy stavební, hygienické předpisy a vlastnická práva k nemovitostem na straně jedné a evropské a tuzemské zákony na ochranu přírody a fauny deklarující veřejné, celospolečenské zájmy na straně druhé. Zdánlivě neslučitelné, antagonisticky postavené právní normy.
Přesto řešení existuje. Za podmínky znalostí etologie a životních nároků zvířat, technických možností, objektivních hodnocení konkrétních situací a také ochoty a dobré vůle problém vyřešit.
Ochrana ptáků spočívá v právu Evropských společenství, které je v českém právním systému implementováno do ustanovení §§ 5 a), b) zákona o ochraně přírody a krajiny a dále v ustanovení § 50 téhož zákona, které vymezuje podmínky ochrany zvláště chráněných druhů živočichů. Také všechny druhy netopýrů jsou chráněné zákonem a mezinárodní úmluvou.
Z ptáků patří mezi hlavní druhy využívající lidských staveb rehek domácí (Phoenicurus ochruros), rorýs obecný (Apus apus), poštolka obecná (Falco tinnunculus) nebo například jiřička obecná (Delichon urbica), či vlaštovka obecná (Hirundo rustica). V poslední době jsou evidovány tendence vyhledávat stavby ke hnízdění také u sýkory koňadry (Parus major) nebo vrabce domácího (Passer domesticus).
Zatímco rorýs má ke svému hnízdění evidentní zájem o vstupní šachty do větracích systémů střech panelových domů, poštolku zajímají různé niky, hluboce zapuštěné okenní výklenky nebo kryté římsy. Také rehek je schopen obsadit běžně nedostupné části staveb, jako jsou trámová spojení krovů, konce okapových konstrukcí a stísněné prostory pod střešní krytinou u hřebenových střech. Obecně nejznámější jsou podmínky hnízdění u jiřiček a vlaštovek. Jiřičky se spokojí s balkony a lodžiemi domů, římsami kostelů, podloubími často i nevysoko nad zemí, vlaštovka je náročnější a kromě vnitřních prostor hospodářských objektů (stájí, maštalí apod.) dokáže založit hnízdo i na chodbách a schodištích starých domů (pokud je zajištěn stálý vlet do budovy. Vrabcům domácím chybí ve městech stále více husté křoviny a tak jsou vidět ve spárách mezi panely, puklinách v omítce a destruovaném povrchu jak se snaží založit hnízda pro vyvedení mladých. Podobné chování projevuje i sýkora koňadra.
Také některé druhy netopýrů, jako například netopýr velký, netopýr hvízdavý, či netopýr rezavý využívají staveb ke koncentraci svých letních kolonií při odchovech mláďat. Úkryty a místa pro letní kolonie, v nichž samice rodí a následně i kojí mláďata, jsou nerušené půdní prostory kostelů a starých budov, dvouplášťových střech nebo hluboké štěrbiny mezi panely, či spáry pod okenními parapety. Účinnou ochranou je ponechání vletových otvorů a nerušeného prostředí po dobu kojení a vývoje mladých. Proti nežádoucí koncentraci trusu pod zavěšenými netopýry je možné použít igelitových fólií, které se po odletu netopýrů vysypou, snadno omyjí a připraví na další sezónu.
Úkolem České inspekce životního prostředí je dohlížet, jak jsou právnickými i fyzickými osobami a veřejnou správou dodržovány zákonné předpisy na ochranu přírody. Ustanovení § 5 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny zakládá povinnost těmto osobám postupovat tak, aby nedocházelo, mimo jiné i při provádění stavebních prací, k nadměrnému úhynu živočichů a ničení jejich biotopů a to za použití dostupných technických a ekonomických prostředků. Není proto problém instalovat na stavby v rámci jejich realizací nebo rekonstrukcí nejrůznější prvky (budky, umělé dutiny a štěrbiny apod.), které by umožnily dotčeným živočichům provést své životně existenční procesy, aniž by přitom došlo ke znehodnocení funkčního nebo estetického významu staveb, či porušení relevantních hygienických předpisů. V tomto směru je také povinností inspekce taková řešení po investorech požadovat a to za využití všech zákonných kompetencí a prostředků, kterými disponuje.
Zákon je zákon, platí pro všechny, komu je určen a proto by mělo být v zájmu investorů i dodavatelů staveb učinit všechny kroky k tomu, aby byly právní předpisy na ochranu přírody dodržovány. Jen tak se totiž vyvarují nepříjemným pokutám nebo komplikacím při realizaci staveb.
Technická řešení je možné již v době záměru stavby nebo při její přípravě konzultovat s odbornými pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, popřípadě i příslušnými inspektoráty České inspekce životního prostředí.
Problém rorýs - ztráta hnízdních podmínek zakrytím větracích otvorů pod okrajem střechy při zateplování objektů. Rorýs do otvorů nezanáší žádný materiál, protože nestaví žádné hnízdo (vejce klade na prostý povrch ve větrací šachtě), trus od mláďat odstraňuje, takže nezpůsobuje žádné znečištění stavby nebo zdravotní či hygienická rizika.
Na pohled běžný objekt. Průzkumem bylo zjištěno, že slouží ke hnízdění čtyř ptačích druhů - vrabce domácího, rehka domácího, jiřičky obecné a rorýse obecného. Objekt není hnízděním nijak dotčen.
Vcelku jednoduché opatření při hnízdění jiřiček nad frekventovaným chodníkem. Hnízdo jiřičky je možné po vyhnízdění a odletu odstranit, protože si příští rok postaví nové.
Tento typ hnízdění vlaštovek v obytném domě v centru Prahy vyžaduje velkou toleranci a porozumění
Netopýr velký - letní kolonie na půdě staré budovy.
Poznámka
Bohužel se zatím nepodařilo umístit na stránku i fotografie. Na požádání pošlu e-mailem článek i s fotografiemi ve Wordu.
