| Mgr. Kateřina Jančaříková, Ph. D.
|
31.3. 2009 V obou skupinách byla představena kniha Odendaal Zvířata a naše mentální zdraví - hyperstudie věnující se různým výzkumům pozitivního (i negativního) vlivu humánně animálních interakcí.
Zmínili jsme vodící psy, canisterapie, hypoterapie a felinoterapie.
A zaměřili jsme se na využití zooasistence v pedagogickém procesu - teorie i praxe (speci. pedagog + pískomilové, učitelé - korela, pes Tomík, želvy) a také klinická logopedka (čínští naháči a labrador).
Diskutovali jsme rizika - nepozornost žáků, alergie.
Na závěr byl předveden pes Aywy + každý zájemce měl možnost si vyzkoušet komunikaci s ní.
A diskutovali případ zveřejněný v noviných idnes předevčírem (viz níže).
V jedné skupině se studenti shodli na tom, že psa by jako učitelé rozhodně dovolili, ve druhé skupině vznikla velká vlna proti psovi. Nakonec se studenti ale shodli na názoru velmi rozumném, že totiž nebylo správné psa zakázat bez komunikace a jednání, bez toho, že by byli učitelé a rodiče informování o psovi, jeho nárocích atd.
Diskutovaný článek Zde
Školákovi na vozíku zakázali ve škole asistenčního psa
Povolit, či nepovolit dvanáctiletému chlapci na vozíku, aby ho asistenční pes doprovázel i do školy? Školák z Bělé pod Bezdězem trpí ochabováním svalů a zvíře mu pomáhá. Odpůrci psa argumentují možnou alergií spolužáků a tím, že by mohl někoho pokousat. Za chlapce se nyní přimlouvá i hejtman David Rath.
"Neumím si představit, jak by pes ve třídě mohl být. Děti tam běhají, co kdyby na něj někdo třeba omylem šlápl? Vím, že je vycvičený, ale mám obavy, že by v tomto případě mohl někoho kousnout," říká matka žáka ze 6. třídy bělské školy.
Ředitel Jiří Šíma psa ve škole nepovolil.
Tvrdí, že tak udělal na doporučení hygieniků, pediatra a
rodičů a učitelů. "S rozhodnutím souhlasil i zřizovatel, tedy město a školská rada. Navíc některé děti i učitelé mají ze psů strach, nemohu povolit něco na úkor většiny," vysvětluje Šíma.
O radu se obrátil i na Jedličkův ústav. "Tam asistenční psi také nesmějí. Tamní ředitel mě ubezpečil, že nejsem první, kdo tento problém řeší," říká Šíma. Připomněl, že se škola snaží pro žáka vytvořit vhodné podmínky: vybudovali výtah, bezbariérové toalety a přizpůsobili režim třídy, takže se žáci tak často nestěhují z jedné učebny do druhé. Dvanáctiletý Radek má i svou asistentku.
"Syn se cítí se zvířetem samostatnější"
Jeho matka si stěžuje, že nemohla do školy přivést školitele, který by s tím, co asistenční pes umí, jak se s ním zachází a jak je důležitý pro svého pána, seznámil rodiče i vedení školy.
"Jde o to, že jsme nedostali možnost vše předvést. Chtěli jsme ukázat, že se rodiče ani ředitel nemusí ničeho obávat. Vadí mi, že někdo má negativní názor, aniž by o asistenčních psech měl dostatek informací," uvádí Kateřina Gellnerová.
Podle ní je nutné, aby asistenční pes byl u chlapce 24 hodin denně. "Je to důležité kvůli výcviku i pro vztah mezi psem a jeho pánem. Navíc Radek se se psem cítí soběstačnější, nemusí nikoho žádat o pomoc," argumentuje matka.
Povolte chlapci psa, žádá školu hejtman Rath
Problém je, že neexistují žádné zákony, které by se přístupem asistenčních psů zabývaly, vždy je to na domluvě rodičů a vedení školy. Podle Kateřiny Gellnerové v
České republice pomáhá asistenční pes žákům a studentům na patnácti základních a středních školách.
Do sporu se vložil i středočeský hejtman David Rath, který poslal řediteli a starostce města dopis s žádostí, aby rozhodnutí změnili. "V Radkově těžké životní situaci, v níž se kvůli svému zdravotnímu stavu nachází, je přítomnost asistenčního psa nesmírně významná a přínosná," tvrdí Rath.
Lektorky: Mgr. Eva Malířová a Mgr. Tereza Kulhánková (Společnost pro Fair Trade)
Termín: 1. dubna 2009 (9:00 - 16:00)