Komentář k PP prezentaci.
Ekostopa je poměrně složité téma, osobně si myslím, že je vhodné pro starší děti, nejlépe až pro středoškoláky.
add 2:
Ekostopa je v podstatě početní pomůcka, která nám pomáhá určit ekologické zatížení.
"Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch, nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů." William Rees, Kanaďan, který s podílel na autorství ekostopy ji definuje, jako potřebnou plochu země a vodních ekosystémů k nepřetržitému zajištění všech zdrojů, které potřebujeme k zajištění naší životní úrovně (včetně produkovaných odpadů). Z toho vyplývá, že ekostopa je měřítkem udržitelnosti našeho životního stylu.
add 3:
Způsob počítaní volíme podle toho, co a na jaké úrovni potřebujeme vypočítat. Statistiky se liší podle úrovně i region od regionu. Některé národy a regiony mají podrobná data, jinde si musíme vystačit s přibližnými hodnotami. Zatím co se z celorepublikového přehledu dovíme, kolik za rok spotřebujeme například obilí, u konkrétního člověka, musíme vzít v potaz spíš chléb, nebo pečivo.
Budeme-li chtít spočítat ekostopu naší země, nebo celé planety, bude praktičtější zaměřit se na zdroje, protože existují statistiky toho, kolik hektarů země je využíváno pro určitý zdroj. Dokonce už umíme na hektary půdy přepočítat i vodu. Kdybychom se snažili počítat ekostopu státu podle spotřeby například housek, bylo by to nemožné, protože potřebná data prostě nejsou nikde vedena.
Na druhou stranu pro výpočet ekostopy domácnosti nebo člověka, se nám mnohem více hodí metoda "hotových výrobků". Asi nevíte, jaká je vaše roční spotřeba obilí, ale dokážete odhadnout, kolik sníte za
týden pečiva. Spotřebované hotové výrobky se poté dají převést na množství spotřebovaných zdrojů.
Protože se často můžeme setkat s nedostatkem dat, nebo jsou některé propočty příliš složité, je možné obě metody kombinovat.
add. 4
- Abychom mohli počítat ekostopu, potřebujeme sledovat pět základních faktů:
1.) Potřebujeme znát množství spotřebovávaných zdrojů a produkovaných odpadů. Tyto informace se jsou poměrně snadno k dohledání v mezinárodních statistikách.
2.) Všechny spotřebovávané zdroje a produkované odpady převedeme na plochu biologicky produktivní země, tj. na plochu ekosystému, která je nutná pro zajištění životadárných systémů.
Např.: orná půda, pastviny, lesy, vodní plocha
3.) Tyto plochy nejprve setřídíme podle produkce biomasy a poté vyjádříme v hektarech. Tyto hektary pak můžeme převádět na patřičnou plochu s globálně průměrnou produktivitou.
4.) Tímto postupem převedeme biologicky produktivní plochu, na standardizovaný hektar se stejnou produktivitou. Standardizované hektary můžeme sčítat. Sečtením zjistíme celkovou poptávku po přírodních zdrojích.
5.) Naše planeta má přirozeně jen omezené zdroje, ty můžeme považovat za "nabídku". Výši této nabídky získáme převedením biologicky produktivní země na standardizovaný hektar. Tuto nabídku pak porovnáváme s poptávkou.
add 5
- Celosvětově je k dispozici 1,8 standardizovaného hektaru na osobu.
- Průměrné hodnoty v jednotlivých státech tuto míry však několikanásobně překračují.
- Na snímku jsou vypsané země Evropy
- Česká Republika několikanásobně překračuje hranici 1,8.
- Průměrná spotřeba standardizovaných hektarů na osobu v ČR odpovídá evropskému průměru.
add 6
- V Severní Americe má nejnižší spotřebu Kanada. Spojené státy americké s ekostopou 9,5 mají největší spotřebu standardizovaných hektarů na světě!
- Jižní a střední Amerika má celkově podstatně nižší ES než Evropa a Severní Amerika. V této části světa má nejnižší spotřebu Peru 0,9, naopak nejvyšších hodnot 2,4 hektaru dosahují Argentina, Chile, Uruguay a Brazílie.
- Nejnižší ekostopu má celkově Afrika, i stát s nejvyšší spotřebou v Africe, je pod celosvětovým průměrem a možnosti planety překračuje o "pouhých" 1,3 hektaru. Stát s nejvyšší spotřebou v Africe je Libye - 3,1. Nejnižší spotřebu má Somálsko - 0,4 hektaru, které je zároveň zemí s nejnižší spotřebou na světě.
add 7
- Asie je kontinent s největšími rozdíly, nejvyšší ekostopu má Izrael 5,3, Nepál, Bangladéš, Tádžikistán mají ekostopu 0,6, nejnižší na Asijském kontinentu. (Čína má ekostopu 1,5; Rusko 4,4)
- Spotřeba Austrálie je výrazně nad celosvětovým průměrem, Austrálie má ekostopu 7,7 hektarů.
add 8
- Z mezinárodních statistik je patrné že, bohaté a vyspělé státy mají mnohem vyšší ekostopu, než státy chudé. Těch chudých států je "naštěstí" dostatečná převaha, aby vykompenzovaly spotřebu států bohatých.
- Kdyby měly všechny státy tak vysokou spotřebu standardizovaných hektarů jako Česká Republika, potřebovaly by téměř tři planety (2,8), aby uživily životní styl svých občanů
add 9
Budete-li chtít kontrolovat vlastní ekostopu, nestačí třídit odpad, nebo používat nízko-energetické spotřebiče. Pro výpočet osobní ekostopy jsou základní čtyři oblasti: Bydlení, potraviny, nakládání s odpady a doprava. Kdo má zájem o zjištění vlastní ekostopy, může se podívat na stránky: www.hraozemi.cz/ekostopa/ a udělat si test.
Add 10
Několik otázek k zamyšlení. Všechny tyto faktory mají vliv na vaši osobní ekostopu. Zkuste srovnat vlastní faktory bydlení ovlivňující ekostopu s faktory bydlení zemí s ekostopou podstatně nižší.
Pokud se nechystáte stěhovat do teplých krajin, asi nezměníte teplotu ve svém městě, ale je třeba si uvědomovat, že v mnoha zemích bydlí lidé v mnohem stísněnějších podmínkách, nebo ekologičtějších stavbách. Také je vhodné se zamyslet, kolik energie, bylo potřeba k výrobě vašeho obydlí. A kolik energie ve své domácnosti spotřebujete. Ekostopa spotřeby domácnosrí tvoří 12% celosvětové spotřeby.
add 11
I způsob vašeho stravování má velký vliv na vaši ekostopu. Dáváte přednost potravinám živočišné výroby? Jak jsou zpracovávány a baleny potraviny, které jíte? Odkud vaše jídlo pochází? Všechny tyto otázky a mnohé další, je třeba reflektovat, chcete-li mít svoji ekostopu pod kontrolou.
- Celosvětová ekostopa jídla je 0,9, což 35% celosvětového průměru.
Add 12
Globální ekostopa dopravy je 0.3, to je 11% ekostopy světa. Ačkoli se to nemusí zdát mnoho, není to zanedbatelná položka a každý by si měl uvědomovat svůj osobní podíl na ní. Největší vliv mají samozřejmě osobní automobily a letecká doprava. Nebylo by lepší trávit dovolenou na horských kolech, než popojíždět vlakem, nebo autem z místa na místo? Napadlo vás někdy, kolik kilometrů denně najezdíte městskou hromadnou dopravu a kolik nachodíte pěšky?
add 13
- Z celosvětových statistik vyplývá, že je třeba ekostopu aktivně snižovat. Možnosti jak ji snížit jsou různé.
- Pokud jde o potraviny je nezbytné mít na paměti nejen spotřebu, ale také jak nakládáte s odpadky. Většina zbytků jídla se dá kompostovat, což přírodu nezatěžuje, ale naopak obohacuje. Důležitý je i původ potravin. Čím z větší dálky jsou dovezené potraviny, které jíte, o to se zvýší vaše osobní ekostopa.
- Nejen nad dopravou potravin by se měl člověk zamyslet. I na vlastním cestování se dá ekostopa snížit. Například omezením létání, nebo preferováním jízdy na kole a pěší chůze, před automobilem, či MHD.
add 14
- V domácnosti se dá ekostopa snižovat nejen používání nízko-energetických spotřebičů. Vypínání spotřebičů, které zrovna nepoužíváte, je jeden z nejsnazších způsobů, jak přírodě trochu ulehčit. Zamyslete se také nad tím, jaké zdroje energie používáte a jestli by se nedaly nahradit zdroji obnovitelnými.
- Poměrně novým trendem ve stavebnictví, ale i v ekologii jsou "ekologické stavby". Možnosti jsou různé. Základem ekologické stavby, je použití materiálů šetrných k přírodě, nebo využití odpadů. V tomto případě je největším přínosem, že odpady příroda nebude muset asimilovat, ale naopak, ještě nějakou dobu poslouží a budou ušetřeny jiné přírodní zdroje, které by jinak posloužily jako stavební materiál. Dalším znakem ekologické stavby je dobrá izolace. Stavba s malou tepelnou ztrátovostí, potřebuje méně energií na vytápění.
add 15
Jednou možností ekologické stavby, je využití nepotřebných pneumatik. Pneumatiky nejen, že výborně izolují, ale navíc je to praktický stavební materiál. Kdyby se staré pneumatiky měly rozložit na průmyslových skládkách, zatížení přírody by bylo nepředstavitelně vyšší.
add 16
V Rakousku se staví ekologické domy relativně krátce. Jejich hlavním znakem a přínosem z hlediska ekologie, je sluneční vytápění a vysoká tepelná izolace. Tyto domy jsou prakticky nezávislé na průmyslovém vytápění.
Na prezentaci by mohla (bylo by to vhodné) navazovat řízená diskuze na téma vlastní ekostopy. Jaké chování a způsoby z oblastí: potravin, odpadů, dopravy, energií a bydlení jsou v životě studentů ekologické a v čem by na sobě mohli (měli) zapracovat?
PowerPointová prezentace je velmi zdařilá zejména po grafické stránce. ZDe v článku najdete pouze popis - manuál pro vyučující. Samotnou prezentaci je možné si objednat za cenu CDčka nebo si ji přijít přehrát. K.J.
Ekologické topenív podobě bio krbů:
http://eko-biokrby.sk/index.php?route=common/home