I lidé bez rukou mohou psát a kreslit
Tuto herní aktivitu využíváme jako doplnění seznamování prvňáčků s technikou psaní. Do hodiny přineseme kopie dopisů, kreseb a obrazů, které namalovali hendikepovaní lidé nohama nebo ústy, ukážeme je dětem a povídáme si o nich - hledáme společně důvody, proč nepíší jako ostatní, proč přesto píší nebo dokonce malují obrazy, atd. Pokusíme se pozvat do hodiny handikepovaného umělce. Cílem aktivity je zdokonalovat kompetenci psaní (techniku držení tužky/pera, pochopení významu ruky jako ne ale zbytného nástroje ke psaní) a předvést dětem, že ani postižení není důvodem k rezignaci.
Píšeme či kreslíme nohama, ústy, levou (pravou)
Žáci si pak ve skupinkách (3 - 5) zkouší na velké archy balícího papíru na podlaze kreslit a psát. Zadáváme jim práci například takto: "Nakresli sluníčko a napiš AHOJ ústy." (Zkontrolujeme, aby nikdo v ústech nedržel jedovatou násadu.) Necháme jim dostatek času a pak společně prohlédneme výsledek. Pak pokračujeme: "Nakresli domeček a napiš MÁMA levou nohou." Opět jim ponecháme dostatek času, protože nejde jen o výsledek, ale o prožitek. Zase si společně prohlédneme výsledek. Další úkol je: "Nakresli kytičku a napiš TÁTA pravou nohou. Opět práci společně zhodnotíme. Poslední úkol je: "Nakresli kočku a podepiš se rukou, kterou nepíšeš." Hodnotíme, diskutujeme levorukosti (zvlášť pokud ve třídě nějakého levorukého máme). A provedeme také celkové zhodnocení - čím se žákům psalo nejlépe. Ptáme se, co je pro psaní nejdůležitější (mozek, ne ruka). A samozřejmě zopakujeme proč se při psaní dodržuje určitá technika (špetkovitý úchop pera, náklon sešitu, rovné sezení, správné podložení ruky) - není to nezbytné, ale je to výhodné. Vyzveme žáky, aby si zkusili, jestli to ještě umí.