Úvod
Toto téma jsem zvolila ne náhodně. Větrné elektrárny jsou v současné době jednou z možností využití alternativního zdroje energie. Ano, hodně se o nich mluví, hodně se za ně i agituje, poměrně strmě stoupá jejich výstavba u nás. Možná by stačil i tento důvod, abych se pokusila zvolené téma zpracovat. Ale já mám ještě další důvody, proč se větrným elektrárnám věnovat. Není to totiž tak dávno, co se v mém bydlišti právě stavba takovýchto elektráren plánovala. Mám s tím tedy, dalo by se říci, osobní zkušenost, nutno podotknout, že ne příliš pozitivní. Z tohoto důvodu bych chtěla práci rozčlenit na dva celky, První se bude týkat elektráren jako takových. Pokusím se zde prezentovat znalosti načerpané v odborné literatuře. Druhá část bude založena na mé osobní zkušenosti, a to ne přímo s fungováním větrné elektrárny, ale spíše s fází příprav pro její výstavbu. Z valné části to bude můj osobní názor vycházející z dění, kterého jsem byla po nějakou dobu přímým účastníkem. Z důvodu korektnosti zde nebudou uváděna žádná jména osob ani společností, s výjimkou názvů obcí.
2 O větrných elektrárnách
Na úvod této části bych si dovolila vyjmenování několika pojmů, které jsou pro toto téma stěžejní.
Prvním je slovo ENERGIE - slovo, které nás obklopuje na každém kroku. Věc, bez které se už dnes neobejdeme a stále řešíme, jak ji získávat co nejvýhodněji. Lidstvo se potýká s její vzrůstající spotřebou, která je bohužel spjata i s dopady na životní prostředí - skleníkový efekt, globální oteplování, devastace krajiny, znečištěné ovzduší, celková změna klimatu.
Dalším důležitým pojmem je termín OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE - termín, který se začal objevovat v moderní historii lidstva, v závislosti na fenoménech, které nás ovlivňují. Prvním z nich byla průmyslová revoluce, kdy nám bylo umožněno využívat neobnovitelných zdrojů energie. Následně přichází demografický rozvoj, zvyšování životních standardů, což se dá považovat za druhý fenomén. V návaznosti na tom přichází rozvoj dopravy, osidlování nových oblastí (např. tropické pralesy), což by se dalo považovat za třetí fenomén. Jedním z hlavních impulsů, které začaly měnit postoj lidstva k energetickým zdrojům byla ropná krize na podzim roku 1973, kdy OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) snížila těžbu ropy, aby mohla ovlivňovat její cenu ke svému prospěchu a vyhlásila embargo na země, které podporovaly Izrael (USA, Nizozemí). Cena americké ropy za jakou jednotku na trhu se změnila ze 3$ na 5$ a následně na 12$. V roce 1974 bylo embargo odvoláno, cena ropy však zůstala. Druhý ropný šok následoval v roce 1979 po Iránské revoluci, kdy cena ropy za barel dosáhla historického maxima cca 90$ za barel. V důsledku hurikánu Katrina se cena v současné době pohybovala nad 80$ a v dnešní době již přesahuje 100$. Cena ropy, a také její snižující se rezerva, nutí lidstvo, aby hledalo zdroje energie jinde.
Obnovitelné zdroje energie představuje solární energie, biomasa, geotermální energie, vodní energie, větrná energie. Právě větrnou energií bych se chtěla podobněji zabývat.
Co je to vůbec vítr, a jak je nám umožněno jej využívat?
"Za veškerý život na Zemi a stejně tak i za vítr vděčíme Slunci. Jeho tepelné záření nestejnoměrně zahřívá zemský povrch a také nad ním ležící vzduchové vrstvy. Zahřátý vzduch stoupá vzhůru a dělá tak místo přicházejícímu, studenějšímu vzduchu. Posouzeno z hlediska obrovských prostorů, má vzduch neustálou snahu vyrovnávat v atmosféře rozdíly tlaku vzduchu, vznikající působením Slunce. Takto vyvolaný vyrovnávací pohyb vzduchové hmoty označujeme jako vítr."[1]
Vývoj větrných elektráren
Lidstvo se odjakživa snažilo vítr využívat. "V Persii byly objeveny zbytky větrných mlýnů, jejichž stáří bylo odhadnuto asi na 4000 let."[2] Jen do roku 1850 jich bylo v Evropě v činnosti asi 200 000. Větrné mlýny, které se používaly k mletí obilí byly postupem času vytlačovány elektrickými. Avšak koncem 20. stol se začali zase objevovat, a to k tvorbě větrné energie. V současné době funguje několik druhů, já bych se zmínila o dvou základních typech konstrukce větrných kol. Dá se rozdělit na 2 typy. První typ má velký počet listů, které bývají z jednoduchého ohnutého plechu a je označován jako westernové kolo. Je k vidění hlavně v USA, kde je využíván k přepravě vody. Za dobrých podmínek může využívat asi 20 - 30 % větrné energie(viz Příloha č.1).
Druhý typ, který je využívaný zejména v Evropě, má 2-3 tvarovaná křídla a je vhodný pro výrobu energie. Velké zkušenosti s využíváním tohoto typu má především Nizozemí a Spolková republika Německo(viz. Příloha č.2).
Větrné elektrárny se rozdělují i podle výkonu. Tzv. Mikroelektrárny mají výkon cca 50-1000 W. Takto získaná energie se používá hlavně v domácnosti, pro spotřebiče nebo pro nabíjení akumulátorů. Elektrárny s velkým výkonem, což je 300 - 3000 kW se používají pro výrobu energie pro rozvodné sítě. Průměr jejich rotoru je 40-80 m a věž je vysoká více než 80 m. (Více v přehledu viz příloha č.4). Pro zvýšení efektivnosti při výrobě energie a také z důvodu úspory nákladů se staví tzv. větrné parky, což představuje skupiny pěti a více větrných elektráren.
Co je důležité pro stavbu větrné elektrárny?
Aby bylo možné co nejlépe využívat větrné energie, jsou třeba vybrat lokalitu, která splňuje následující podmínky.
První z nich je zjištění, jaká je ve vybrané oblasti rychlost větru. Tyto informace jsou většinou dostupné na nejbližší meteorologické stanici nebo letišti. Aby byla tato energie zisková, měla by se rychlost větru pohybovat alespoň 3-4 m/s v ročním průměru.
Dále je z hlediska geologie důležitá kvalita půdy, případná seismická aktivita.
Důležitou roli hraje i dostupnost zvolené oblasti pro výstavbu, např. zda je možné se tam dostat těžkou technikou, nebo jestli tam bude možné vybudovat příjezdovou komunikaci. Tady může být problém s poškozením místních komunikací a neochotou pak toto poškození řešit. Podle informací z okolních zemí se staví tyto elektrárny hlavně v přímořských oblastech, případně kolem dálnic, které sice vedou středem země, ale oblast kolem těchto komunikací není tak hustě obydlena.
Pak samozřejmě možnost připojení k VN (vysoké napětí) nebo VVN (velmi vysoké napětí) .
Důležitým bodem je také vzdálenost od obydlí, která by měla být minimálně 1500 m. V tomto bodě jsou časté připomínky na hlučnost rotoru, zvuk svištění větru, rušení televizního signálu, atd.
To byly především technické požadavky, které by měla lokalita před zahájením výstavby splňovat. Nesmíme ale zapomínat, že důležitým faktorem při rozhodování je veřejné mínění o investici v dané lokalitě a také postoj orgánů místní samosprávy, popřípadě možnost dlouhodobého pronajmutí pozemků.
A nakonec i zásah do krajinného rázu. Dá se říci, že případné poškození celkového vzhledu krajiny je jeden z hlavních důvodu, proč v České republice u nás dosud nebylo do větrných parků investováno natolik, jako v jiných evropských zemích. Částečná změna nás možná čeká v nejbližší době, protože poprvé v historii našeho státu dostala mandát a stala se koaliční stranou ve vládě Strana zelených. Ta má podporu alternativních zdrojů energie přímo ve svém programu. V současné době se plánuje výstavba větrného parku 23 elektráren u Dukovan, další již vznikají v Krušných horách u obce Rusová. Jedním z posledních a významných dokončených projektů je větrný park u obce Břežany.
3 Osobní zkušenosti
Jak už jsem uvedla na začátku, téma větrných elektráren u mne nebylo volbou náhodnou, ale bylo zapříčiněno událostmi, které po určitou dobu vířily poklidné hladiny v naší obci. Pocházím z Němčic, což je obec na střední Moravě, která je obklopena úrodnými hanáckými lány. Nebližší město je Holešov a okolí holešovska je v prostoru tzv. moravské brány. Ta je obecně známa jako největrnější místo na Moravě vůbec. Možná proto bylo toto místo vybráno investorem, jako vhodná lokalita pro výstavbu větrných elektráren. Investor se tedy rozhodl, že osloví obec Pravčice, která s naší vesnicí sousedí a nabídne jí možnost nechat na svém katastru vybudovat větrný park dvanácti stopadesátimetrových generátorů. Přičemž vybral místo, které je dost vzdálené od Pravčic, ale velmi blízko Němčic a další obce Rymice. Do celého projektu měly být tyto obce zapojeny společně ještě se Starou Vsí, ale největší podíl z větrného parku by byl vystavěn na katastru obce Pravčice (viz. Příloha č.3). Logicky padaly na stranu investora otázky Co za to? A tak byl vysloven návrh, že pokud obce podpoří výstavbu větrného parku, za každou elektrárnu na svém katastru dostanou vyplaceno 2 miliony Kč, což podstatně navýší rozpočet obce. Peníze byly v tomto projektu velkým lákadlem. Pro naši obec by to znamenalo příspěvek ve výši 4 miliony Kč plus příspěvek blíže neurčené hodnoty v letech následujících. Na první pohled se tedy zdá, že plánovaná stavba má samá pozitiva. Podle mého názoru je však v tomto projektu více ALE. Za první velký problém považuji, že nás jako občany nikdo o návrhu investora neinformoval. V podstatě jsme se o tom dověděli náhodou přes jednoho člena zastupitelstva, který je spolupracovníkem mých rodičů. Dle mého mínění jsme měli být všichni občané písemně informováni o veřejném zasedání, na jehož