Upraveno podle
JANČAŘÍKOVÁ, Kateřina. Příběh o bříze, která zachránila Jakuba, In Červenková, Kateřina.Sborník příspěvků a anotací z VII. pedagogické konference Středočeského kraje : Výchova a vzdělávání pro život. 1. vyd. Vlašim : Podblanické ekocentrum, 2007. s. 7-12.
Využití vyprávění příběhů v environmentální výchově v sobě skrývá velký potenciál. Na VII. pedagogické konferenci Středočeského kraje jsem měla možnost prezentovat teoretické pozadí nově vznikajícího oboru ekonaratologie. Pro ty, kteří se na konferenci nedostali, odkazuji na článek Příběh jako zdroj inspirace i povzbuzení (úvod do ekologické naratologie) ve Sborníku environmentálních studií, Praha : Karolinum, 2008.
Příběh v ekonaratologii odkrývá to, jak to v přírodě chodí,[1] příběh vypráví o životech zvířat či rostlin, příběh vypráví o lidech, kteří v přírodě strávili většinu svého života. Příběh posluchače nebo čtenáře vychovává, povzbuzuje i láká k následování. Příběh nemusí vyprávět jen lidé, můžeme naslouchat příběhům krajiny, zvířat, stromů a rostlin.
V tomto velice praktickém příspěvku bych chtěla představit pravdivý Příběh české břízy zachránkyně. A poskytnout pedagogům inspiraci, jak ho využít ve vyučování.
NÁZEV AKTIVITY: O BŘÍZE, KTERÁ ZACHRÁNILA JAKUBA
Téma: Environmentální výchova - ekonaratologie. Věk dětí: 6 - 15 let (ZŠ). Z doporučených aktivit vybírá učitel podle věku a schopností žáků. Účastníci: Celá třída. Doba trvání: 90 min + případné rozšíření - přesah do dalších předmětů. Potřeby a materiál: Fotografie/kresby dutých stromů. Hnízda a domečky resp. jejich fotografie a kresby. Výtvarné potřeby. Ostatní poskytne les. Místo: Les, školní zahrada. Klíčové kompetence žáků rozvíjené touto aktivitou: - komunikativní - Žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory. Učí se naslouchat. - sociální a personální - Žáci spolupracují ve skupinách, učí se vnímat mezigenerační vztahy. - občanské - Žáci se seznámí s problematikou pronásledování a rasové nenávisti. Buduje se soucit a úcta k životu. - pracovní - Žáci se učí se používat různé materiály při výrobě domečků a úkrytů, učí se pečovat o svoje stromy. Mezipředmětové vztahy a přesahy: Všechny předměty 1. a 2. stupně stupně ZŠ. Začlenění tematických okruhů průřezových témat: Environmentální výchova - ekosystémy - les, kulturní krajina - vztah člověka k prostředí - naše obec. Osobnostní a sociální výchova - osobnostní, sociální a morální rozvoj. Mediální výchova - hledání dalších informací a fotografií na internetu. |
Úvod do problematiky:
Na podzim roku 2007 byl izraelským památníkem Jad vašem udělen titul Spravedlivý mezi národy českému stromu - bříze, která zachránila lidský život. Dosud byl tento titul přiznáván jen lidem. Je relevantní ocenit strom?
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností:
Ekosystém les - strom - úkryt pro mnohé tvory (veverky, strakapoudy, larvy brouků atd.). Strom může být dutý a zároveň živý. Duté stromy by neměly být káceny - nejsou nemocné, mohou žít (a pomáhat) ještě dlouho.
V oblasti postojů a hodnot:
přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty (lidé všech národů, ale i stromy si zaslouží naší úctu. I stromy jsou živé, i stromy mohou zemřít, některé stromy jsou chráněné zákony ČR).
vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví.
Postup
Motivace:
Jakob Silberstein vypráví vnukovi o svém životě před přistěhováním do Izraele. Proč nevyprávěl synovi? Proč nevyprávěl dceři? Snad se styděl, že se musel schovávat, kdo ví. Podobně mlčela celá první generace přeživších. Teprve jako sedmdesátiletý dědeček se přestal strachovat, že se mu budou lidé smát, a začal vyprávět, jak to tehdy bylo, jak se stalo, že přežil, když ostatní zahynuli.
Kdysi dávno, když byl mladý, byli lidé na sebe zlejší, než jindy. Nevinné lidi, jen proto, že měli jinou barvu očí či vlasů, zavírali do koncentračních táborů, kde je mučili a vraždili. Jakob Silberstein byl polský Žid. Do Osvětimi se dostal s rodiči a bratry v roce 1942. Tábory byly oplocené, hlídali je vojáci se psi. Utrpení vězňů se nedá vypovědět. Na začátku roku 1945 se Jakobovi Silbersteinovi podařilo utéci z tzv. pochodu smrti. Chodil po lesích, skrýval se, ale všude ho hledali. Měl hlad a do obchodů nemohl. Zoufale se potácel po lese, přešel hraniční hory a dostal se do moravskoslezské vesnice Šunychl. Zde zaklepal na dveře jedné chalupy. Jana Sudová, která mu otevřela, věřila Bohu a naplnila příkaz evangelia "tomu, kdo prosí, má být dáno". Nakrmila ho a starala se o něj. Jistý úkryt mu ale poskytnout nemohla. Nacističtí vojáci chodili a hledali uprchlíky a partizány. Prohledávali každý kout v domě i ve stodole. Nešlo už jen o život Jakoba Silbersteina, ale i o život paní Sudové a její dcery Aničky. Nacističtí Němci totiž za přechovávání uprchlíků popravovali celé rodiny.
Jakob Silberstein rád pozoroval přírodu. Jednou, když ho trápili výčitky svědomí, že ohrozil dva lidské životy, zahlédl králíka, jak vylézá z kmene velké břízy.
"Jakoby mi ukazoval úkryt," napadlo ho. Vylezl do koruny stromu a zjistil, že bříza je dutá. Teď se mu hodilo, že v Osvětimi pracoval jako kominík - vyzkoušel dutinu - byla právě tak velká, aby se do ní mohl spustit.
"Tady se schovám, až zase budou vojáci lovit lidi," řekl si. A odstranil z dutiny ztrouchnivělé dřevo a malinko ji rozšířil.
V dutině se před nacisty schoval několikrát. Jednou byla pátrací akce tak dlouhá, že musel strávit v dutině devět hodin. Dutina byla nepříjemně těsná, brněly ho ruce, nohy mu umdlévaly, ale když se podíval vzhůru, viděl nebe, a to mu dávalo naději.
Vojáci tehdy chodili tak blízko kolem břízy, že se bál, že uslyší jeho dech a jeho srdce z kmene stromu, tak jako slyšel on je. Ale neslyšeli ho. Nenašli ho. Dožil se do konce války. Z rodiny přežil jen on sám. Vystěhoval se do Izraele, kde vystudoval, oženil se a kde se mu narodily děti a vnuci.
Teprve jako dědeček vyprávěl o bříze, která ho zachránila a statečné české ženě - křesťance, které ho nevyhnala. A vydal se do Česka je hledat. Nalezl Aničku - také již postarší paní.
V Jeruzalémě paní Anna Gerlová vzpomínala, že si s ostatními dětmi po válce u břízy hrávala. "Lezli jsme po všech stromech," vzpomíná, "ale na tuhle břízu ne. Nikdy jsem v té dutině nebyla. Všichni jsme znali její příběh. Byla pro nás příliš posvátná."
Když bříza zahynula a spadla, dopravil památník Jad vašem část jejího dutého kmene do Jeruzaléma do aleje spravedlivých. A udělil jí vyznamenání Spravedlivý mezi národy, které před tím udělil i Janě Sudové a její dceři.
Příběh dnes 83letého Jakoba Silbersteina skončil šťastně, ale příběhy více než šesti miliónů Židů se během druhé světové války završily tragicky. jejich hrdinové nenašli v pravou chvíli úkryt.
(Převypravováno podle článku Arona Hellera Yad Vashem honors Czech 'righteous tree'.)
Pracovní postup:
Aktivity společné (1. hodina)
1) Motivujeme děti výše zmíněným příběhem.
2) Hledáme dutiny ve stromech v lese a na zahradě.
3) Připravujeme úkryty pro čmeláky, ptáky, netopýry, užovky.
4) Břízu zabil blesk - i strom může umřít - ke starým stromům je potřeba mít úctu - památné stromy.
5) Hra na schovávanou.
Aktivity pro skupiny o 3 - 5 žácích - obcházejí stanoviště (2. hodina)
1. stanoviště: dutý špalek s viditelnými letokruhy a fotografie letokruhů zajímavých stromů. Úkolem je spočítat letokruhy na špalku a vymyslet životní příběhy stromů. Pozn. letokruhy nejde nikdy spočítat úplně přesně, než se začnou tvořit letokruhy, uplyne několik let, v dutém stromu nejsou letokruhy zachované, učíme se odhadovat podle letokruhů zachovaných.
2. stanoviště: výroba "Vyznamenání stromu". Žáci navrhnou a vyrobí vyznamenání pro břízu a nebo pro své stromy (mohou je ocenit, že jsou pro ně prolézačkou, že si hrají se šiškami, že jedí jejich plody apod.).
3. stanoviště: žáci se konkrétně jako projev vděčnosti postarají o břízy (nebo jiné stromy) na zahradě např. nanošení kompostu ke stromu, zasazení mladého stromku, zalití nebo alespoň hrabání a spálení listí (obrana proti houbovým onemocněním) apod.
4. stanoviště: Domečky v lese. Na toto stanoviště nachystáme žákům úkryty/domečky - hnízda různých ptáků, budky, plástve včel, hnízda vos, sršňů, ulity, atd. Fotografie různých dutin a jejich obyvatel.
Možnosti rozšíření aktivity:
Jazyk a jazyková komunikace
- Příběhy nebo básničky o stromech.
- Pro mladší: kpt. Domečky v lese z Mravenečkova dobrodružství Vitalije Biankiho. Pro starší: autobiografické příběhy z druhé světové války (Elie Wiesel, Ruth Eliašová).
- Vyzveme děti, aby vyprávěly nebo napsaly o "svém stromu". Žáci se stanou patrony stromu, který si vybrali.
- Vymyslíme podobný příběh. Hledáme s žáky pravdivý a vymyšlený příběh (schopnost rozlišit fakta a fikce je velmi důležitá - součást kritického myšlení).
Matematika a její aplikace
- Počítání s letokruhy - hledání, kdy jsem se narodil já, kdy moje maminka, kdy babička apod. Začátek práce s časovou osou - nula je vyklíčení semenáčku našeho stromu.
- Vypočítání kolik komu z příběhu bylo let.
Člověk a jeho svět resp. Člověk a společnost, Člověk a příroda
- Historie druhé světové války a konce 20. století.
- Lidé a čas - stromy žijí déle, než lidé.
- Etické a občanské aspekty: Dokázal bys pomoci? Problém genocidy, neonacismu. Dokázal by sis poradit - našel by sis úkryt? Vcítění do pocitů pronásledovaného (strach o svůj život, zodpovědnost za životy těch, co mu pomáhali, vděčnost za úkryt), vcítění do pronásledovaných zvířat (králíka, apod.).
- Proč Anička a ostatní děti považovaly strom za "posvátný". Proč do něj nelezly?
- Kolik životů vlastně bříza zachránila? (Jakob Silberstein, Jana a Anna Sudové, možná další lidi a určitě mnoho dalších živých tvorů).
- Jakobův syn Alex Silberstein, říká, že teprve, když uslyšel otcův příběh, porozuměl mu. Jaké mohly být překážky v porozumění mezi otcem a synem? (Otec se choval divně, křičel ze spaní, aj.). Význam vypravování osobních příběhů a mezigenerační komunikace.
- Mapa Evropy a Izraele - kudy Jakob Silberstein cestoval.
- Hledání paralel ve světové literatuře a v regionálních příbězích (např. Žeberská lípa. Lukášova zpívající lípa).
Umění a kultura.
Výtvarná výchova
- Kresba obrázků k příběhu.
- Výroba vyznamenání.
- Fotografie dutin stromů.
Hudební výchova
- Bude zima bude mráz, kam se ptáčku kam schováš (do dubu, do javora, do bezu).
- Písně o bříze.
- Izraelská hymna.
- Skládání Ovace na statečný strom.
Tělesná výchova, Člověk a zdraví
- Hra na schovávanou.
- Šplhání po stromě, prolézání dutinou - tunelem apod. prvky zážitkové pedagogiky.
Člověk a svět práce
- Práce s drobným materiálem - výroba domečků pro čmeláky z kůry.
- Konstrukční činnosti - výroba ptačích budek.
- Pěstitelské práce - dlouhodobá péče o jeden konkrétní strom - nejlépe na zahradě nebo v okolí školy, možno ale ovšem i o malinký semenáček ve třídě.
Použitá a doporučená literatura:
Jančaříková, K. Příběh jako zdroj inspirace i povzbuzení (úvod do ekologické naratologie). In Sborník environmentálních studií. Praha : Karolinum, 2008 (v tisku).
Heller A. Yad Vashem honors Czech 'righteous tree'. Dostupné na http://www.bakersfield.com/893/story/254892.html. [Cit. 10.10.2007] a také dostupné na http://www.breitbart.com/article.php?id=D8S5786G2&show_article=1. [Cit. 30.11.2007].
Wenig, A. O zpívající lípě v Telecím. České pověsti, 1939. Dostupné http://www.teleci.cz/obecpovestwenig.php [Cit. 30.11.2007].
Žeberská lípa Dostupné na http://www.jezerka.unas.cz/lipa.php [Cit. 30.11.2007].
Prosím řádně citujte:
JANČAŘÍKOVÁ, Kateřina. Příběh o bříze, která zachránila Jakuba, In Červenková, Kateřina.Sborník příspěvků a anotací z VII. pedagogické konference Středočeského kraje : Výchova a vzdělávání pro život. 1. vyd. Vlašim : Podblanické ekocentrum, 2007. s. 7-12.