| Mgr. Kateřina Jančaříková, Ph. D.
|
Podíl času stráveného ve vnitřních a venkovních prostorách mateřské školy.
Ivana nyní pracuje v MŠ Semínko v Toulcově dvoře.
Souhrn
Předložená bakalářská práce se věnuje problematice odcizování dětí přírodě. Čas strávený v mateřské škole se často odehrává hlavně v budově a pobyt venku se omezuje na krátké procházky. Pochopitelně za to může i dnešní zrychlená doba, kriminalita
a zvýšené požadavky na bezpečností dětí, hlavně ve městech.
Práce je rozdělena na dvě hlavní části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část seznamuje se základní literaturou, která je pro toto téma klíčová.
Výzkumná část si klade za cíl zmapovat situaci mezi vybranými učitelkami, připravit a zrealizovat program pro Dětský dopolední klub Šárynka a následně s dětmi udělat grafomotorické pracovní listy, které budou pro srovnání realizovány ještě v jedné běžné mateřské škole. Tyto grafomotorické listy následně budou zhodnoceny v Pražské pedagogické psychologické poradně.
Poznámky:
1) V lednu 2010 Ivana strávila několik dnů v Dětském dopoledním klubu
Šárynka alá lesní mateřská školka, kde si ji moc a moc chválili.
2) Tuto bakalářskou práci je možné si zapůjčit do studovny knihovny UK-PedF. V příapdě zájmu lze kontaktovat přes tento blog autorku.
Oponentský posudek bakalářské
práce
Předložil student:
Ivana Rubešová, 2010
Název: "Podíl času stráveného ve vnitřních a venkovních prostorách mateřské školy"
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.
Oponentka: PhDr. Tereza Vošahlíková
Cílem předložené DP je sledování vlivů na intenzitu pobytu s dětmi venku v rámci předškolního vzdělávání a přínosu pobytu venku na rozvoj grafomotorických dovedností dětí
Předložená práce má 65 stran. Práce je koncipována podle obvyklých pravidel.
Volba a šíře citované literatury je nadstandartní. Autorka pečlivě provedla rešerši k tématu a ve většině případů cituje primární zdroje. Pouze v některých případech není přejatý text řádně citován (str. 20-21).
Formální úprava a jazykový projev autorky je bezchybný.
Některé pasáže neodpovídají názvu kapitol - bylo by vhodné zvolit jiný název kapitoly nebo se více držet tématu (např. kapitola 1.2.2 Vztah k přírodě v předškolním věku se nezabývá základními východisky této problematiky - místo toho uvádí některé metody práce s dětmi a sekundární psychické projevy vztahu k přírodě).
V Grafu 3 není popsána osa X a Y.
Po obsahové stránce je práce zpracována důkladně.
Je třeba upozornit, že v teoretické části je zavádějícím způsobem spojena lesní pedagogika a lesní mateřská škola. V tomto směru si autorka protiřečí, když správně uvádí, že "lesní pedagogika chce klasickou školu zábavným způsobem doplňovat" (str. 19) a pak nesprávně navazuje kapitolami s názvem "mateřské školy v zahraničí / v Praze se zaměřením na lesní pedagogiku." Lesní mateřské školy v Německu, norské MŠ, ani pražské příklady se přitom nezaměřují na lesní pedagogiku, jejich jádrem je komplexní výchovně-vzdělávací spektrum cílů a činností.
Celkový dojem: práce je kvalitní.
Otázka poměru času stráveného uvnitř a venku byla zodpovězena částečně. Kromě strukturovaného rozhovoru by tuto otázku mohla zodpovědět i analýza třídních knih. Vliv pobytu venku na rozvoj grafomotoriky dítěte byl identifikován. Samotná výzkumná práce byla odvedena poctivě a s dobrým využitím zvolených metod, zejména oceňuji spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou. Zvolená metodika evaluace grafomotorických dovedností pomocí pracovního listu může být dobrým nástrojem pro porovnání různých předškolních zařízení. Cenné jsou také diskuze poukazující na kvalitní reflexi vlastní práce.
Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku výborně.
V Lüneburgu, dne 26.4.2010
Podpis PhDr. Tereza Vošahlíková
Posudek vedoucí bakalářské
práce
Předložil student:
Ivana Rubešová, 2010
Název: "Podíl času stráveného ve vnitřních a venkovních prostorách mateřské školy"
Vedoucí diplomové práce: PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.
Oponentka: PhDr. Tereza Vošahlíková
Studentka na práci pracovala soustavně a pečlivě. V průběhu práce pravidelně konzultovala, a to nejen s vedoucím práce, ale i s dalšími doporučenými odborníky nebo učitelkami z praxe. Samostatně pracovala s literaturou a dalšími zdroji.
Předkládané práce je rešeršně-výzkumná. Autorka v rešeršní části porovnává venkovní a vnitřní prostředí a upozorňuje na význam využívání venkovního prostředí (především školních zahrad) v předškolním vzdělávání. Vhodně zpracovala zákon 410, články týkající se lesních MŠ i část věnující se historii tohoto trendu (např. lesní pedagogiky či eubiotické reformy). Rešeršní část obohacuje o autentické zkušenosti z Dětského dopoledního klubu Šárynka, ve kterém suplovala v zimním období nemocnou učitelku.
Výzkumným cílem předložené BP bylo
a) sledovat množství času, které učitelky tráví s dětmi venku a vevnitř,
b) připravit a realizovat s dětmi ve program, ve kterém by bylo možné zadat dětem grafomotorické listy,
c) anonymní vyhodnocení těchto listů v pedagogicko-psychologické poradně.
Předložená práce má 65 stran. Práce je koncipována podle obvyklých pravidel.
Volba a šíře citované literatury odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci (více než 30 citací).
Formální úprava a jazykový projev autorky je velmi kvalitní.
Po obsahové stránce je práce zpracována důkladně.
Celkový dojem: práce naplňuje požadavky kladené na bakalářské práce.
Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji známku výborně.
Otázky:
- Myslíte, že výsledek "mladší děti mají lepší výsledky v grafomotorice ve státní (běžné) MŠ, ale starší mají lepší výsledky v Šárynce" koresponduje (nebo ne?) se zjištěním, např. z Waldorfských škol, že mladší děti se jeví za vrstevníky ze škol klasických jakoby zaostalé, ale děti starší své vrstevníky z klasických škol obvykle předčí?
- Jak si vysvětlujete skutečnost, že většina učitelek není seznámena se s vyhláškou, stanovující doporučený dopolední dvouhodinový pobyt venku?
- Znáte nějaké další lesní MŠ / dětské dopolední kluby v ČR? Myslíte, že jich bude přibývat?
V Praze 30. 4. 2010 Kateřina Jančaříková
Společnost pro trvale udržitelný život