Dny vděčnosti za stvoření 2009
Katka dnes na procházce zlobila.
Její mladší bráška šel pomalu, zastavoval se u každého kamínku, u každé louže, všechno vzal do ruky a ukazoval nejprve mamince a pak tatínkovi.
Katka už ani nemohla slyšet, jak ho maminka chválí: "To je krásný ... kamínek, lísteček, brouček ..."
Otráveně kopala do šišek, otrhávala lístky ze stromů a překládala je a ... nudila se.
"Katko, víš co," řekl tatínek po chvíli, "dám ti úkol. Najdi dva stejné listy."
Katka řekla: "To je toho! To je úkol leda pro mrňata."
"Stejně to zkus, uvidíme, jestli je to úkol pro mrňata nebo pro tebe," řekl tatínek.
Katka utrhla dva listy z dubů u cesty. Ani se na ně příliš nepodívala a dala je tatínkovi.
"Ale ty přece nejsou stejné," řekl tatínek, "jedna nula pro mne." A skutečně - když dal listy k sobě, uviděla Katka, že jeden má u stopky širší, než druhý, jeden je větší a jeden menší a že jeden je trochu žlutější, než druhý.
"Teď zkus najít dva stejné květy," řekl tatínek. Katka se rozběhla k mezi a klekla si do trávy a hledala mezi kvítky dva stejné. Po chvilce přinesla dva květy hvozdíku.
"Jsou si hodně podobné," řekl tatínek, "ale nejsou stejné. Dva nula pro mne." A skutečně. Jeden květ měl v okvětním lístku vykousanou malou dírku (asi od mravence), druhý byl maličko fialovější a také měl jednu tyčinku ulomenou.
"Ale to není fér," řekla Katka, "není možné najít dva stejné květy nebo listy. Zlášť když počítaš kousance od mravenců."
***
Zkuste najít dva stejné listy, květy, dvě stejné šišky... Máte ve škole dvojčata? Jsou to stejní kluci nebo stejné holky?
Je to trochu záhada - můžeme nad tím jen žasnou, ale ve skutečnosti nejsou žádné dva listy, žádné dva květy stejné. A ani dvojčata nejsou nikdy úplně stejná. A přesto (nebo právě proto?) Bůh každého zná.