Písemná práce ať již bakalářská nebo diplomová vždy musí být přínosem pro obor!
Jako každé řemeslo, i řemeslo odborného psaní má svá pravidla. Vyučený stavař ví, jak má být správně vysoký schod, resp. jaký má být mezi schody rozchod. I schody udělané amatérem mohou být funkční (pozor nezakopnout!), ale skoro každý uživatel pozná, zda je dělal odborník nebo laik. A odborníci to poznají vždy.
Obdobně lze psát oborný text - jako odborník (dodržovat obecně uznávaná pravidla) nebo jako laik (pravidla nedodržujete, ale překotně sdělujete své nebo - hůře - cizí myšlenky).
O tom, jak zvýšit svou dovednost psaní odborných textů byste se měli seznámit na diplomových seminářích. Ale dnes i samouk najde dostatek zdrojů a příležitostí, on-line zde.
A pochopitelně, to co ještě projde v práci bakalářské, už neprojde v práci diplomové, protože je v navazujícím magisterském studiu požadována vyšší znalost pravidel psaní odborného textu.
Volba tématu
Již téma práce by mělo být zvoleno tak, aby bylo možné posunout obor o něco dál.
Vždy je výhodnější přijmout téma vybrané školitelem - odborníkem z oboru. Ne každý student si totiž dokáže vybrat vlastní téma vhodně. A školitel někdy může tápat jak vést téma, které s jeho oborem souvisí jen okrajově (nezná dobře klíčovou literaturu, nezná odborníky).
Téma nesmí být ani moc široké, protože by se mu autor nedokázal věnovat dobře.
Volba výzkumné metody
Ve výzkumných prací je velmi důležité si vhodně zvolit výzkumnou metodu (kvalitativní, kvantitativní) a také výběr respondentů a dobře si rozvrhnout výzkumný plán.
Vždy je vhodné udělat tzv. předvýzkum, ve kterém uvěříme výzkumné nástroje (otázky, dotazník).
Typ práce
Na Pedagogické fakultě je zvykem, že bakalářská práce může být buď rešeršní nebo výzkumně rešeršní, diplomová práce by měla být výzkumně rešeršní. Některé katedry ovšem mají vlastní pravidla, např. ukládají povinnost psát všechny bakalářské práce také rešeršně-výzkumné.
Katedra biologie a environmentálních studií má na webových stránkách několik dokumentů týkajících se psaní diplomové nebo bakalářské práce. Svým studentům doporučuji verzi "Marván a spol.", na které jsem se podílela a se kterou se ztotožňuji.
Jak rozlišit rešerši od plagiátu
Pro laiky nebo začínající odborníky je někdy těžké rozpoznat rešerši od pouhého kopírování. Rešeršní práce má shromáždit klíčové zdroje do jedné knihy, citovat zahraniční literaturu čili přenést informace z cizích do rodného (nebo jednoho) jazyka a (to je to rozhodující) prokázat zapojení autorova intelektu (orientace v literatuče, schopnost diskotovat názory různých autorů, schopnost vytvořit a obhájit vlastní názor atd.).
Rešerše by měly pocházet z původních zdrojů (z vhodně vybraných knih a odborných článků),
tj. z těch, které autor práce skutečně měl v ruce a přečetl. Autor by se měl vyvarovat citováním zdrojů z jiných prací. Někdy to ovšem nejde, pak tuto skutečnost ale uvede (cituje původní zdroj i zdroj ze kterého citoval, např. takto "Gardner, 1994 cit. z Jančaříková, 2009").
Co určitě ne
Práce nesmí vzniknout bezhlavým kopírováním z internetu. Každý použitý zdroj musí být ocitován.
Někteří studenti se pokouší odevzdat práci, která vznikla pomocí několika ctrl+v. Některé Univerzity mají vyvěšeny všechny DP i BP na webových stránkách. Z jejich textů mohou dnes studenti vysokých škol, které toto opatření ještě nezavedly, poskládat "vlastní diplomku" za jediný večer. To je ovšem tzv. plagiátorství a jako takové nemůže, resp. by nemělo, při obhajobě na vysoké škole projít.Navíc toto lze snadno pomocí programů dohledat a odhalit.
Rohodně nevyužívejte nabídku firem, kterí za úplatu nabízejí napsání diplomové nebo bakalářské práce. Připravíte se o možnost se něco naučit a nemůže pak proží radost a uspokojení ze své práce. Navíc je to i podvod.
Nejčastější chyby:
1) Nepůvodnost textu. "Úmyslné plagiátorství je formou podvodu. Stává se však často, že autoři odborných textů neúmyslně představují cizí práci jako vlastní čistě proto, že nevědí, jak správně používat převzaté informace. Autoři textů například často nevědí, jak správně parafrázovat, a jednoduše smísí svá vlastní slova, části vět a věty se slovy a větami z původního zdroje, aniž by převzaté prvky uvedli v uvozovkách." Dlouhá, 2008.
2) Nepůvodnost fotografií a kreseb - vždy se snažte o vlastní fotografie a kresby. Pokud to skutečně nejde např. v případě focení zubů medvěda ledního, nezapomeňte pod fotografií uvést jejího autora a zdroj, odkud jste fotografii zkopírovali. (U prací, které jdou do tisku je nezbytně nutné získat souhlas autorů fotografií a kreseb.)
Do práce nevkládejte fotografie a kresby jen z důvodu dekorace, ale jen fotografie s textem související.
3) Příliš široké téma např. Problematika odpadů. Toto téma by bylo vhodné zúžit např. Proč se na PedF odpad netřídí? Nebo Možnosti komunitního kompostování na škole X.Y. Nebo Hormonální antikoncepce v odpadních vodách.
4) Formální nedostatky - opravte si pravopisné chyby, popř. pokud máte s pravopisem problémy si toto nechte udělat.
5) Nedostatečné statistické zpracování kvantitativních dat (průměr nestačí - důležité jsou i další údaje jako směrodatná odchylka a další).
6) Krátká nebo chybějící diskuse. Přitom diskuse je to nej v celé práci - ukazuje schopnost autora přemýšlet a komparovat.
7) Přeceněný (nebo nedoceněný) přínos práce v Závěru.
Pozn.
Podle nové vyhlášky děkana je stanovená minimální délka BP/DP prací, a to:
pro BP 72 000 znaků včetně mezer, pro DP 108 000 znaků včetně mezer. Vždy se jedná jen o stránky práce, tj. bez "stránek okolo" (nezapočítává se úvodní strana, anotace, anglická anotace, obsah, přílohy, seznam literatury), nezapočítávají se ani grafy a tabulky a fotografie. Stejně tak se nepočítávají mezery "nadbytečné, uměle vytvořené"" tj. volné řádky mezi odstavci apod.
Mirka |
Dobrý den, ráda bych se zeptala, zda je délka textu ve znacích požadována vždy, nebo jsou i výjímky?
Děkuji